JAK MÁ PROBÍHAT VÝVOJ ŘEČI?

Vývoj řeči dítěte můžeme chronologicky rozdělit na předřečové období a období vlastního vývoje řeči.

• Prvním projevem dítěte je novorozenecký křik - reflexní činnost, která nenese význam.
• Kolem 6. týdne hlas nabývá na rozsahu a intenzitě, tvrdý hlasový začátek je signálem nelibosti, měkký hlasový začátek značí spokojenost.
• Kolem 8. - 10. týdne začíná období broukání, které postupně přechází do období žvatlání. Dítě rozšiřuje repertoár zvuků, mění výšku a sílu hlasu. Jedná se o pudovou hru s mluvidly. Pudově si broukají i děti od narození neslyšící. U slyšících dětí se vyvíjí akusticko-fonační reflex.
• Od 6. měsíce mluvíme o stádiu napodobivého žvatlání - dítě napodobuje gestikulaci a výrazy obličeje a postupně se snaží napodobovat i zvuky. Napodobivě žvatlají již pouze děti slyšící.
• Kolem 9. měsíce nastává období rozumění řeči. Dítě postupně začíná spojovat předměty a situace se slovy, začíná reagovat na zvuk slova, na první pokyny a dotazy. Další vývoj řeči a myšlení záleží na tom, zda má dítě dost příležitostí komunikovat s dospělými - v podnětném prostředí prudce roste slovní zásoba, v nepodnětném prostředí se brzdí další vývoj.
• Období vlastního rozvoje řeči nastává většinou kolem 12. měsíce věku dítěte. Dítě již chápe význam slova a také ho dokáže vyslovit. Slov obvykle rychle přibývá.
• Kolem 2. roku nastává období dvouslovných vět. Rozdíly mezi dětmi jsou v tomto věku velké. Ve věku do 2,5 let dítě tvoří jednoduché věty, vyptává se "» Co je to? «", rozšiřuje se slovní zásoba (300 slov).
• Věk kolem 3 let se považuje za hranici tzv. období fyziologické nemluvnosti - do té doby má dítě nárok mluvit málo, kolem 3. roku by ale rozvoj řeči měl postupovat kupředu.
• Kolem 3,5 let věku dítě mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se otázkou "» Proč? «", rozšiřuje se slovní zásoba (více jak 1000 slov). Začíná se tvořit verbální slovní paměť.
• Do 4,5 let se dokončuje gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.
• Do 6,5 let dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu (2500 - 3000 slov), gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.

JAK MÁ PROBÍHAT VÝVOJ VÝSLOVNOSTI?

Vývoj výslovnosti dítěte probíhá individuálně, obecně ale platí následující mezníky:

1. do 1 roku umí samohlásky A, E, I, O, U a souhlásky P, B, M, T, D, N a J;
2. do 2,5 let zvládá F, V, H, CH a dvojhlásky AU a OU; hlásky K, G jsou individuální - u někoho se daří hned, u někoho později, vždy ale do 6. roku věku;
3. ve 3 letech dítě obvykle začíná používat sykavky, často ale nepřesně - až na občasné chyby v diferenciaci by měly být korektní po 5. roce;
4. do 3,5 let dítě upevní T, D, N a umí BĚ, PĚ, VĚ, MĚ;
5. kolem 4. roku se automatizuje měkčení DĚ, TĚ, NĚ  a vyvíjí se Č, Š, Ž;
6. hlásky L, R, Ř a sykavky C, S, Z se spontánně daří většinou po 5. roce věku, dítě je umí do 6 let;
7. ve věku 6,5 let dítě správně užívá všechny hlásky včetně kombinace sykavek Č, Š, Ž - C, S, Z.

Do 7 let se výslovnost dá snadněji ovlivnit, po 7. roce věku se všechny doposud získané návyky fixují. Vždy je mnohem snadnější včas ovlivnit vývoj než napravovat fixované chyby.